Skalky - Černá stavba Čeřínek

Skalky, prakticky jediný volně přístupný trampský přístřešek na Jihlavsku a hlavně na Čeřínku.  Letošního jara se zde odehrálo drobné drama, přesně korespondující s dobou, ve které bezprizorní přemnožení úředníci zkostnatělého státního aparátu tvoří situace, jako vystřižené z knihy Hlava 22 od Josepha Hellera. A jakkoliv může celá situace působit oprávněně s ušlechtilým cílem, její dopad je přesně opačný a ostře kontrastuje s neprávím odehrávajícím se o pár set metrů vedle...

Skalky, jak jsem psal, dřevěný přístřešek postavený a udržovaný trampy a jinými podivnými lidmi. Možná deset metrů čtverečních vytržených překrásné přírodě a doplněných o stavbu asi metr vysokou, bezzákladů, skládající se z pár kamenů a kmínků dřeva jež se zde nechávalo odnepaměti hnít po prořezávkách. Místo jež se stalo cílem kratších i delších procházek a výletů samotářů, básnků, rodin s dětmi, dětských táborů a pod. Všichni si zde mohli posedět, popovídat či jen popřemýšlet, schovat se před deštěm či přespat, a před odchodem napsat pár vět do knihy, která zde po celé roky utvrzovala mezi řádky oprávněnost celého místa.

Co celému smutnému příběhu předcházelo? Máme tu to jednadvacáté století. Bohužel nám pod nosy kouří špinavé jaderné elektrárny produkující tuny odpadu. Tento odpad nelze vypustit komínem do ovzduší jako z ekologických uhelných elektráren, ani zavozit do zmoly jako čistý popel. Musí se mu postavit kvalitní jaderné úložiště. Někdo rozhodl, že by to mohlo být právě na Čeřínku. A protože obyvatelé okolních obcí mají již dost přirozené radioaktivity, která se v masivu již vyskytuje, rozhodli se stavbě zabránit a nechat jí přeložit někam kde to bude lepší, rozumějte, někam kde nebydlí zrovna oni.

 

Začali se bránit. Psali ostré petice, nebo šli do extrému a zaútočili masovou letákovou kampaní, nasadili alegorické vozy, divadlo i koncerty. Když to bylo málo přišel čas triček "Jádro ven" nebo "Záření? Ne děkuji."

Taková drsná ofenziva probudila státního úředníka. A jak nejlépe uklidnit rolícený dav? Dám mu pokutu. Proto se úředníci ze vzdáleného Německého Brodu sebrali, nahlásili služební cestu, a vyrazili na výlet. No a protože během výletu nenarazili na žádnou hospodu se smažákem a točeným pivem, došli až k přístřešku. Při pohledu do katastrální mapy jim bylo jasné, že tento měsíc dostanou prémie zaslouženě. Na obecním pozemku v chráněné oblasti stojí černá stavba. A mohlo se jet domů. Ani jim nevadilo že neměli smažák, stihli ještě doma teplou šlichtu, kterou jim uvařila stará.

Druhý den napsali obci Hojkov dopis, kde je přiměli k odstranění černé stavby pod hrozbou statisícových pokut. A co se bude obec zabývat věcí o které sice dlouhé roky ví, ale mohla by jí stát tisíce? Dopisem vyzvala trempy k odstranění. Trempové se sice snažili taky vzbudit pozornost, ale nepovedlo se. Proto nezbylo jinak, než se slzou v oku přístřešek zbourat a táhnout o dům dál.

Stejně jako za komunistů, tak i dnes je tremp perzekuován. Je smutné, že ze stejných důvodů. Jsou jiní, mají jiné záliby, neposouchají co jim pouští v rádiu. Tak se je snaží vyhnat. Děje se to na více místech v republice. Nevím proč kroskaři, MTBčkáři a čtyřkoláři jsou vítaní. Asi je to tím, že jediný tramp krajině škodí. Ale pryč s melancholií. Dnes už to tam vypadá takto(viz. níže), příroda si oddychla.

O to víc mě zamrzí, když se v oblasti Čeřínku objevují v průběhu let stavby, které tam rozhodně nemají co dělat ale jsou oficiálně "rozumněj podplatili úředníka" legalizované. Vyjmenuji tři stavby, které jsou zvláštní tím, že jsou kousek od sebe, a které si podle mě žádají odstranění. A začnu nešťastníkem kterého je mi líto asi nejvíc.

Rozhlédněte se po krajině a prohlédněte si chaty:

Zakreslení nelegálních chat v ůzemním plánu:

1) Po všechny ty roky co jsem měl tu čest na Čeřínek jezdit, tento nešťastník budoval své místo k rekreaci. Vybraný plácek osázel stromy aby nebyl vidět a postavil si tam unimobuňku. Z unimobuňky obkladem dřeva po čase udělal od pohledu regulerní chatu a myslím si, že z buňky už tam nezbylo a není ani ťuk. Ovšem udělal zásední chybu. Nepodplatil lidi na správném místě, tedy nemá tam vůbec co dělat. V katastrální mapě ani čárka o budově. Proč je mi ho líto? Je v koutku kde není vůbec vidět, jeho stavba nijak nenarušuje okolí, neruší. Je trochu zajímavé že v územním plánu již chata zakreslena je...

2) Na kopečku pod lesem se odjakživa říkalo "u třech chat". Proč u třech chat, když jsou tam čtyři? Prosté, ta jedna se tam oběvila cca před deseti lety. A protože se kolem stavět nesmělo, tak když se tam objevily zdi z ytongu, šli jsme to s kamarádem omrknout. Chtěli jsme si to vyfotit a ten pán, co to tam stavěl, řekl bych že to byl svého času provozní nedalekého hotelu, na nás volal, ať se klidně jdem podívat, že má savební povolení. Říklali jsme že nechem ale celkem na tom trval. No a co byste řekli? Měl ho tam. Stavební povolení na seník. Hezké. Dnes už má v katastru "jiná stavba" a v územním plánu už je to jako místo k rekreaci. Zajímavé, jak se dá seník, bez toho aby se v něm kdy uskladnil alespoň pytel sena, přeměnit v místo k rekreaci.

3) No a třetí, ten je z mého úhlu pohledu nejhorší provinilec. Již jsem o něm psal v červnu roku 2011 článek "CHKO Čeřínek - Černá stavba" a v na podzim 2011 "Jak roste nelegální stavba na Čeřínku". Stavbu typu "Zemědělská stavba" ve které jsem při jedné z procházek záhlédl oknem plazmovou televizi či automatický přístroj na espresso, dokonce majitel vykuk obehnal sloupky na ohradník, aby mu neutekly ty ovce. Dříve to bylo napsané na nějakého si pronajímatele výherních automatů, dnes je to na britskou firmu... Každopádně, každému soudně uvažujícímu člověku je jasné, že to tam nemá co dělat!

No a srovnejte si zmíněné tři stavby s přistřeškem pro jednoho až tři trempy, který se odstranit musel. Mě to přijde absurdní až nepochopitelné. Je mi smutno, že v našem civilizovaném státě rostou černé stavby jako po dešti, úředníci je legalizují za pár drobných bokem. Považuji to za nízkost České společnosti a jako jeden z důkazů o tom, že jsme  rozvojový východní stát.

Jestli jste pohádku dočetli až sem, tak Vás obdivuji. Snažil jsem se na jednu stranu problém trochu odlehčit, čtenáře pobavit, na druhou stranu jsem chtěl vyvolat menší zamyšlení nad okolím, ve kterém žijeme. Jsem si vědom, že nic není ani černé ani bílé. Ale konkrétně tato pohádka končí špatně.