Kam na nedělní výlet

Přednedávnem jsme s přítelkyní přemýšleli kam vyrazíme na nedělní výlet. Chtělo to nějaké místo které má grády, je blízko a nebude tam dlouhá štreka k chození, bo nebylo mnoho času, večer jsme potřebovali někam jít. Poté mě napadlo místo, na které ukazuje mnoho ukazatelů kolem kterých dlouho jezdím. Šlo o údolí řeky Doubravy u města Chotěboř. Vyrazili jsme tam. Člověk je tam z Jihlavy skutečně za chviličku. To co jsme v místě nalezli mi skutečně vyrazilo dech.

Auto jsme nechali kousek za Chotěboří u nějakého areálu letních táborů. Šli jsme po červené směrem k řece. Došli jsme k místu které se nazývá Horní Mlýn. Zpětně si myslím že by to bývalo bylo lepší místo k parkování. V tomto místě jsme začali poznávat překrásnou řeku. Řeka, protože je téměř jaro, nebo alespoň obleva byla skutečně divoká, samá peřej, zákruta, buben, pěna, ledové útvary, to vše ukryto v rokli mezi skálama. Jde se stále po červené podél řeky, po hezké pěšině. Místy velmi nebezpečné, ale asi pouze takhle na jaře při větším stavu vody. Skutečně tam byla místa při jejichž procházení jsem zaznamenal adrenalin. Proto půjdete-li tam v tomto ročním období, malé děti mohou mít problém.

V údolí je pár chat, romanticky laděných. Mimo jedné zmrdichaty která se dá přehlédnout. Potakli jsme dokonce kajakáře kteří sjízděli tuto skutečně nehezkou vodu. Dokonce jsme potakli jednu chudinku kajakářku které uplavalo pádlo a musela táhnout svoji loď po přehu. Rukama by ve vodě asi moc nenaplácala.

Došli jsem až k Sokolovci. Překrásná skalní vyhlídka. Ovšem vzhledem k množství sněhu a ledu bylo jít až na vyhlídku velmi nebezpečné. Ovšem zvládli jsme to. Pro geokešaře, dá se v tamním okolí najít hezká keška, opět díky ledu značně nebezpečná. Ale našel jsem ji. U Sokolovce jsme se posilnili koláčem a čajem z termosky.

Poté jsme nabrali směr po zelené zpět k autu. Kousek od Sokolovce po zelené je další úžasná vyhlídka a to Čertův Stolek. Opět stojí za shlédnutí. Nedaleko jsme oběvili mimo cestu překrásný ledopád. Zelená dál pokračuje velmi jednoduchým terénem až k mlýnu kde jsme mohli mít auto Jenže neměli tak jsme ještě museli vyjít poslední krpál k autu.

Toto místo ve mě zanechalo nepopsatelnou stopu a vím jistě že se tam vrátím, tam k řece na okraji železných hor a projdu tam všechna zákoutí, shlédnu všechny vodopády a doufám že to nebude trvat pouze jeden den. Míst jako stvořených k nočnímu táboření je tam nepočítaně!

Níže pár fotek pro inspiraci. Celou galerii naleznete ZDE.