Experiment D1

Minulý týden jsem jel ve čtvrtek z Prahy. Po D1. Jak jinak. Bylo po páté hodině a provoz byl nechutný. Klasicky. Ale hned za Prahou jsem se rozhodl zkusit, to co nemám rád. Zapnul jsem tempomat na rychlosti 130kmh a jel jsem... Zvláštní že? V levém pruhu kolona jedoucích aut a v prostředním menší kolona. Pravý pruh prázdný. Znáte to všichni, ne?

Jel jsem tedy v pravém pruhu. Míjel jsem pomalu jedoucí autobusy, osobáky, náklaďáky. Auta velká, malá. Oni jeli 90-110. Já jel maximální povolenou rychlostí. Ale v pravém pruhu. Občas jsem někoho předjel. Nějakého dobráka, kdo jel také v pravém pruhu. Fakt to nechápu. Každý si myslí, že může jet rychleji než všichni ostatní. Tak jedou všichni v levo. Jindy tam taky jezdívám. A do smrti nepochopím, když můžou všichni jet rychleji, proč zpropadeně nejedou?

A tak jsem jel. Cesta utíkala vcelku rychle. A já se stále držel v pravo. Za sjezdem na Budějovice, kde bych mimochodem nechtěl žít, ubyl pruh. Dálnice má poté pouze dva. I tady. Všichni jedou v levo. Já to střihal pěkně v pravo a byl jsem rychlejší než většina ostatních.

Občas, vycházelo-li to, jsem si hrál, že jsem pomalu jedoucí vozy v prostředním pruhu objel z pravého pruhu až do levého a pak se zase zařadil do pravého. Čímž jsem vyvolal paradoxní situaci. Málo komu to došlo. To jsem viděl v zrdcátku.

Poté nastupují "pomalé pruhy pro náklaďáky". Tyto pruhy jsou zmršeny tím, že když do nich vjedete, jste vlastně za plnou čárou. Tudíž z nich nesmíte vyjet. Toto opatření zavedli, aby se TIRáci nepředjížděli. (Asi) Bohužel je nikdo nehlídá, tak se předjížději stejně. Jediný dopad to má, že tam nezajíždí osobní auta... Já to ovšem tímto pruhem bral.

Vypozoroval jsem jednu zvláštní věc. Jak každý říkal, že jsou kamioňáci chudáci, jak mají "pomalý" pruh zdevastovaný. Omyl. Většina stoupacích pomalých pruhů je již opravena a drncají mnohem méně než pravý pruh

Když jsem byl již téměř na Vysočině, stalo se to, co se stát muselo. Jel jsem v pravém pomalém pruhu. V prostředním pruhu si to šine modrá dodávka s Jihlavskou značkou. Dojíždím ho tedy rychlostí 130kmh z prava. Mohl jet tak 115, moc rychle jsem ho nepředjížděl. Tak ho tak pomalu předjíždím, když on si rozmyslel, že již nebude otravovat v prostřed. A začal přejiždět do mě. Do prava. Zašlápl jsem tedy brzdy co to jen šlo. Ačkoliv mám ABS, gumy řvaly k neuvěření. Protože na dálnici ze zásady netroubím, všiml si mě až dle řevu pneumatik, a vrátil se do prostředního pruhu. Dostatečně rychle na to, aby mě nestihl nadrtit ke svodidlům. Bylo to fakt o chlup. (když jsem vystoupil, kontroloval jsem pro jistotu blatník, jak to bylo těsné)

Poté jsem ho nechal zařadit přede mě a předjel jsem ho. Blikal na mě jako blázen, asi že jsem idiot. Ovšem já se ptal, kdo je vlastně v této situaci idiot?

Experiment se na štěstí zdařil. Co jsem vypozoroval?:

• Ježdění v pravo je na D1 nejrychlejší způsob.
• Využijete váš tempomat
• Je to díky opraveným pruhům nejpohodlnější způsob.
• Díky opraveným pruhům si tolik nezničíte vůz.
• Uvědomíte si, kolik lidí je schopných šontat si to pomalu v "rychlém" pruhu.
• Jak je nesmyslné, že je ve stoupáku plná čára.
• Je to velice nebezpečný způsob.
• Ale mnohem víc si odpočinete, nemusíte pořád zpomalovat a zrychlovat.

Do experimentu jsem šel s tím, že jsem považoval předjíždění z prava za velice nebezpečné. Tak kdyby došlo k nejhoršímu, mohl jsem si nadávat pouze sám. Už to nikdy dělat nebudu, za to mi to nestačí. Příště pojedu hezky v levém pruhu, či v prostředním pruhu, zařazen mezi stádo sobeckých idiotů kteří považují svůj vůz za nejrychleší a proto by pro ně bylo potupou uhnout...

PS.:

Zajímavá je též Brněnský paradox, kdy Brňáci najedou na D1 v Brně na Prahu, okamžitě se zařadí do levého pruhu. Pak jedo, lepí se, blikají a snaží se strašně chvátat. Poříd v té koloně ostatních Brňáků. Korunu tomu nasadí, když ta kolona opustí D1 u sjezdu na Autodrom... Odhaduji, že v levém pruhu nachvátaji o proti pravému pruhu asi -1 minutu času