Představení HTC One v Praze

Protože občas život tropí hlouposti, dostal jsem se včera večer v Praze na představení nového modelu HTC One. Nejprve si řeknem v úvodu pár slov k telefonu a poté k celému večeru. Neberte článek jako recenzi ale spíš jako deníček   A nečekejte vyčerpávající čtení.

Tak krátce k telefonu:

Telefon je to jistě vydařený. Nebudu se snažit skrývat své nadšení. Zpracování je prostě super, přístroj vypadá moderně ale decentně. Je to jako mercedes. Decentní ale sexy. Shodli jsme se že HTC představilo vysoce konkurenceschopný telefon. Pro mě otázkou zůstane nové rozhraní s dlaždicema, což považuji za nesmysl. Ale věřím že běžní uživatelé si zvyknou. (já bych si asi nezvykl) Dle mě měli zůstat věrní klasickému sense, ale to ukáže čas. Telefon se chlubí stereo repráky, kovovým tělem... Aale to se dočete v recenzích. Můj názor je, že se pře One můj iP5 styděl hluboko v kapse. Otázka je, jestli HTC bez reklam jako Samsung zvládne uhranout stádo...

No a krátce k akci:

Sice jsme mysleli že jdeme do Fusion hotelu pozdě, ale přišli jsme v čas. Vystáli jsme si frontu na šatnu. Rychlost odbavování připomínala ples SRPŠ kdy se o šatny či točení piva starají rodiče. A to porvé a naposled v životě. Stejně tak rychle probíhalo odbavování v průvanu před vchodem do 360° báru. Hosteskám dal analogový seznam hostů vytištěný na papír celkem zabrat.   Ale hned zadveřmi báru jsme dostali welcome drink a už bylo jen lépe. Okoukli jsme prostředí a poté zabrali strategicky výhodné místo. Na obrazovkách nevkusně zabudovaných do rámu od obrazu jsme sledovali odpočet.

Když to začalo, někdo se chvíli vytlachal na podiu. Pak přišly hostesky a sundaly polystyreny čímž se odkryl mobil. Poté se vykecal někdo anglicky. Tenhle týpek už alespoň něco o telefonu věděl, nepřišel tam jenom zamachrovat s ipadem v ruce.

No a pak jsme byli vyzváni k zábavě. Protože u telefonů byly hordy zájemců, využili jsme příležitosti a dali si něco k snědku na rautu. Mohu říci, že jídlo tam měli připravené velice chutné. Ani nechci psát, co jsme museli sníst než se uvolnilo u telefonů.

A konečně jsme si mohli jít telefon osahat. Využili jsme komory jež měla být zvukotěsná pro poslech sterea. Zvukotěsná nebyla, ale alespoň do nás nechtěl nikdo hrnout žádná moudra...

A protože už nám místo nemohlo více nabídnout (telefon jsme viděli a břicho jsem měl narvané k puknutí) vyrazili jsme pryč. U šaten při odchodu taková fronta nebyla. To je plus organizátorům... Pouze jediné plus. Příště kdyby chtěli poradit jak něco podobného uspořádat aby jim tam lidi neusínali, můžou se mě zeptat!

Krátké video:

Pár fotek: