Geocaching a moje #600

geocachingPřed lety jsem, když jsem byl ještě malý Ládnínek, doslechl jsem se o nějakém geocachingu. Našel jsem si internet a na něm web s mapou. Na té mapě jsem měl kousek za barákem, v místě kterému jsme přezdívali břízky, symbol pokladu. Ovšem ten symbol byl jako nakřáplá sklenice. Ani jsem v té době prakticky nevěděl co je to navigace, ale po paměti jsem vyrazil poklad hledat. Asi se dovtípíte co jsem našel. No, poklad to nebyl. To byl můj první styk s "geokešingem".  

Roky běžely, a mě narostlo chmíří pod nosem a na bradě. Byl čas podívat se na web znovu. Vše vypadalo jinak. Nakřáplá sklenice v břízách za bramborárnou již dávno nebyla. Zato byl symbol na čerťáku. Tak jsem se registroval. Jenže, neměl jsem navigaci! Na webu psali, že si to lidi tisknou a hledaj bez navigace! Super nápad, ale měl dvě vady. Neměl jsem žádnou tiskárnu a žádnou tiskárnu jsem neměl. technicky se může zdát, že se jedná o tentýž problém, ale byl na tolik závažný, že jsem ho zmínil dvakrát...

Po čase nějak přišel Habr k navigaci. Nevím jestli to byla jeho stará garminka, nebo to měl v mobilu (tuším, že ještě ani symbian neměl v té době) Ale dalo se vyrazit. Hledali jsme dlouho... Byla jinde než byl dokonce hint! Ale měli jsme ji! Moje spokojenost byla završena. Ale nezalogoval jsem si ji.

Asi o rok později jsem konečně dostal svoji první navigaci. To bylo také vtipné. Ráno jsem se vzbudil a neměl jsem žádnou navigaci. No a večer jsem šel spát a měl jsem dvě! Jednu tomtomku one, která byla na toto absolutně nevhodná. A druhé evolve s iGO. S tou se hledalo bombasticky. Zadával jsem si body jako špendílky a ty zůstavaly uloženy, tak jsem viděl, kde jsem již byl. Super. Krásné hledáí trvalo až do chvíle, než mi svině cigánská vykradla auto a navigaci ukradla. (o nějký rok později mi jiná svině cigánská taky vykradla auto a ukradla mi i tu tomtomku, tak se talo že jsem opět neměl autonavigaci žádnou)

Ale v tu dobu jsem již měl symbianovou nokii E66. V ní například garmin topomaps a tak. S tou se hledalo celkem dobře. Pokud kolem sebe člověk neměl třeba les. Pak jsem ho chtěl rozšlapat ;)

Postupem času už heldám pouze podle mobilu, používám oficiální aplikaci od groundspeaku a jsem spokojen. Kešky stahuju vždy online, online rovnou i loguji. Zvykl jsem si u každé keše dávat fotku, tak i moje logy vypadají k světu!

No a prohledal jsem se až k šestisté keši.

Kamarád Sobi, který začal o pár let později, a dlouho se mě snažil předehnat, tomu na konec porpadl taky, a před časem oslavil šampaňským 1000 keš. proto pozor, záliba je návyková!

Co mi to dalo:

  • Poznal jsem super místa, kam by se člověk jinak nevypravil, ba ani nejsou v mapách.
  • Dostal jsem se na místa, kam bych se za daných okolností nevypravil (například zledovaťělá skalní vyhlídka v zimě. Vzrůšo.)
  • Když má člověk čas a je někde mimo domov, má možnost se zastavit a dát si krátkou pauzu hlednáním drive-in.
  • Neobvyklé zážitky - např. hledání v pohraníčním pásmu mezi Černou Horou a Srbskem (kde mimochodem po nás už nikdo nebyl :) a málem jsme byli ftf)
  • No a člověk se prostě něčím bavit musí, aby úplně nezmagořil...

Co to bere:

  • Poté, co se mi trochu zhoršila situace, že nemohu tak moc jen tak jezdit, moc nehledám. Tedy bere to prachy za palivo.
  • Čas.
  • Sere to lidi kolem vás, prostě nechápou, že chcete jít na příkrý kopec, kdy je výstup na hodinu a pak jen keška, díky stromům žádný výhled.
  • Často se člověk nekochá příroudou, čumí prostě do mobilu. Ale zase díky tomu člověk vyrazí
  • Zapadnete do komunity lidí, kteří jsou pro ostatní mudly prostě divný. Smůla ale je to tak...

Taky jsem kešky založil. Takovou malou sérii. U Dušejova, Rychnova a na Křemešníku. Je to svatební série a sestra s manželem v nich dostali svatební dar. Nechci se chválit ale na kešky jsem hrdý...

Porstě moje #600 rozhodně nebude poslední. Před námi leží další výzvy, a to jsou do budoucna především T5 - to znamená největší obtížnost. Např. 30 metrů na dně přehrady nebo naopak lezení po sklalách.

Člověk, když tomu alespoň propadne, potřebuje vejš, dál a víc...

Co mě štve.

No nebyl bych to já, kdybych nenapsal o něčem co mě sere. Jak se to stává masovkou, tak lidi serou kešky pod kdejakej šutr. Div by to nenarvali na smeťák. Doufám že toto geocaching nepoloží, neznechutí to lidem. Byl bych rád kdyby se autoři zamýšleli a dělali něco tvůrčího. Nevíc mě naštve, když dorazím na místo - kde nic ani neni, mimo třeba gumy od auta, hint pod pařezem, a krabka v rozervaném černém igelitu, plná vody... Pak napíšu do logu, že se mi keška nelíbila. Její autor mě ještě emailem napadne, že jsem kretén, že mám v logu chybu, a že jeho keš je prostě super. Myslím že není.

Komentáře

1
Obrázek uživatele ijacek.007

no já propadl geocachingu se svou ženou cca před 5 lety čím více ubývá času tím také ubývá nalezených keší. Je to krásná zábava doufám že jakmyle bude dcera trochu starší zase si najdu čas se k hledání pokladů vrátit mimochodem já jsem se tak nějak zasekl cca na 500 keších tak přeji ad se ti odlovy daří a ad tě lovení baví :-)

Přidat komentář