Smím prosit?

Dnešní událost, jedna z menších, mě přivedla na myšlenku. Kam se v dnešní době podělo slovo prosím? Zvoní mi telefon. Celkem klasika. Neznámé číslo. Celkem klasika. Povídám, celkem klasicky:

• Dobrý den Duba, společnost Skori.
• Ozvalo se zahuhlání které končilo "musíte přijet"
• Prosím, špatně jsem Vám rozuměl, kdo volá?
• Speciální škola, musíte přijet
• Co máte za problém?
• Nevím, nalepil se mi štítek na válec.
• Máte štítky pro laserový tisk? Na který válec se Vám to nalepilo? Optický?
• Jak to mám vědět? To máte vědět vy!
• Budu muset přijet, co tam máte za stroj?
• Přece Xerox, jste nám to instaloval.
• To mi bylo jasné Ale pokračuji: Přijedu k vám, co že jste za školku?
• Speciální --- ---.
• Dobrá, ale škol je tady několik.
• Přece na Březinkách, jak jste to tu instaloval.
• No ale tam je jich několik!?
• Speciální --- --- + adresa.
• Jo už vím. Zrovna sedím v autě a můžu k Vám přijet za chvíli.
• Super ... Tůů ... Tůů ... Tůů

Nevím, asi se chovám v dnešní době primitivně, ale já když někomu volám, ač vím že to co má udělat je jeho povinost tak pozdravím, zeptám se jestli neruším a jestli na mě ten člověk má čas. Poté mu popíšu problém a zeptám se jestli neexistuje řešení které bych si jako uživatel byl schopen odstranit sám. Když to nejde tak se optám kdy bude mít na mě čas a popřípadě vysvětlím jak moc to spěchá. Potom poděkuji za věnovaný čas a s přáním hezkého dne se rozloučím.

Nepsal bych to kdyby tenhle telefonát byl ojedinělý. Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc jsem si uvědomil že je jich hodně. Dokonce bych řekl že přibývají. Přivádí mě to na myšlenku, zda bych se neměl  začít chovat i já jako kurva? Proč prosit když to co chci je konec konců stejně povinost volaného! Ale asi né, vždy jsem chcal proti větru a asi mi nezbývá nic jiného. Proto budu neslušnost a hulváctví i nadále oplácet úsměvem a vlídným slovem. Když to víc nepůjde tak se vymračím a vynadávám v autě jak to dělám do posud. Jen si lidé uvědomte, nevím jak to dlouho vydržím!

A až mě jednou o něco požádáte a nebudete se tvářit moc vlídně, popřípadě nepoužijete slušného a uctivého pozdravení a slovíčka prosím, nesmíte se divit, když vás né moc slušně a né moc vychovaně POŠLU DO PRDELE!