Maturitní ples

Tak a je to za námi. Po dlouhých a komplikovaných přípravách, kterých se nikdo ze spolužáků včetně mě neúčastnil, byl uskutečněn maturitní ples na SPŠ. Automatizačníci, počítačníci a strojaři se sešli v jednom sále a ožrali si huby, jak zákon káže a jeli domů. I když jsem se příprav jak jsem se zmínil téměř neúčastnil, pár komplikací mě to stálo také... První oznámení že má každý mít pouze 8 lístků mě v celku rozhněvalo. Pak mě rozhněvalo že náš lístek bude stát 200Kč. Dále mě rozhněvalo že nebudou lískty na stání. Dokonce jsem byl rozhněván tak, že jsem nechtěl dát příspěvek s tím, že se nebudu plesu účastnit, že to bude strašné. Na konec jsem tedy přispěl, že se tedy zúčastním. Většina prve nastolených problémů se postupně odstranila. Udělaly se lístky na stání za 150, sic byly drahé a bylo jich málo, ale do mého rozpočtu 8 lístků přibyly další 3. Poté jsem vymýšlel ruzé finty jak je koupit aniž by si někdo uvědomil že jich mám už nad počet. Povedlo se mi jich sehnat 19. Poté to však utichlo, a lístky zbyly. Tak jsem sháněl další lidi, kdo chce jít a slíbil jsem jim lístek. Co mě ale nasralo bylo, že strojaři vyhlásili že chcou mít lístky na jména aby se nefalšovalo. Naběhli PSáci a vykoupili zbytek lístků. Co já chudák jsem měl dělat když jsem lidem nasliboval lupeny a teď zas nejsou? Jal jsem se je schánět. Nešlo to. To byl okažik kdy jsme se spolužákem udělali dokonalé repliky pravých lístků. Pravé jsme nakonec sehnali v dostatečném počtu, tak jsme falešné nepotřebovali, ale stejně jsem na nás hrdý jak jsme schopní...

Co mě rozhodilo 2dni předplesem že mi 2 lidé odřekli lístek. Kdybych se jim neozval tak mi to ani neřeknou, ale to je jedno, lístky jsem udal. Den před plesem mi to odřekli další 2 lidé, a to jsem byl tuplem nasranej... Naštěstí jiní přátelé mi od nich pomohli, tak jsem nezůstal ve finančním deficitu.

Tedy pokročíme dál. Ples začínal od 7h. Měli jsme tam být od půl šesté, ať si zkusíme nástup. Přijel jsem tam tradičně pozdě, ale času bylo dost. Po chvíli krafání na schodech jsme zkusili tu šaškárnu. Proběhlo to v klidu tak nebyl problém a mohli jsme jít na pivo. Museli jsme dolů do restaurace, na baru ještě nebyla obsluha. Pár kousků jsme tam pustili a bylo sedum, šli jsme na horů na sál. Kapela hrála, nikdo netancoval. Šli jsme si tedy pro pivo, ale na baru nám řekli že začínají točit od osmé hodiny. Říkal jsme si, že to má celkem logiku, začit prodávat pití hodinu po zahájení plesu. No nic, šli jsme na pivo do restaurace. V 8 hodin jsem se kohosi ptal, jak to vypadá na sále, kolik lidí tancuje na ten slavnej rock and roll. Prej uprostřed trsá Florík se ženou a okolo pár kašparů jinak nikdo. Konstatoval jsem že je to hodně sobecké když někdo sjedná hudbu na kterou umí tancovat jen on a velmi malé procento jiných lidí.

V 9 hodin se dle plánu uskutečnil nástup. Proběhl naprosto dokonale. Jediný úsměvný okmžik byl když Kozdy dostal šerpu s nápisem třídní učitel. Během nástupu přiletěla konečně z anglie Duckinka a ke skleničce jsem vyfasoval ještě lahev whisky a nějakou tu drobnou libru. Sbírání mincí jsem zvládl naprosto suprově, šel jsem po mincích nejen velkých hodnotou ale i objemem. Prostě sklenku jsem měl plnou brzy a mohl jsem prachy rvát do kapsy. Když jsem viděl jak tam někdo zoufale hledá peníze se sklenkou téměř poloprázdnou, tak jsem mu věnoval to co jsem narval do kapsy. Takovej jsem kavalír. Nejlépe nástup vystihl někdo koho jsem zaslechl:"Jste se s tim moc nesrali, tak to ma být". Potom už to šlo ráz na ráz. Ožrali jsme se. Na konec jsem i přes svoje prvotní tvrzení že nepůjdu tančit dokud nebudou hrát kabáty, trsal. Jediný neveselý okamžik byl, když se mi zamotala šerpa mezi nohy a já málem upadl s dvouma pivákama na schodech na hubu. (ty piva by mě dost mrzely)

Po skončení plesu jsme se odebrali do Pejru. Jenže tam bylo zavříno, tak jsem zavolal Pupíkovi jestli jezdí. Jezdil tak jsme se nechali hodit tágem na Březinky do Fajnu. Tam jsme pařili dokud všichni nepadli. A neodjeli. Najednou jsem byl na place sám s cizími lidmi. Po příchodu ke stolu jsem zjistil že je tam ještě spící Venca, který se občas probral zahlásil cosi o drahém pivu a třetince. Přijel pro nás Pinďa, čemuž za to dík, a mohl jsem v 5 hodin ležet v posteli...

FOTOGRAFIE ZDE