Básně 3

Další várka básní, nebo teda poezie. Sada nazvaná básně hodin automatizace.
 
 
    Ve víně pravdu hledáš,
    ty té lahvy pokoj nedáš.
    Temnota v duši se ti rozprostírá,
    srdce bolí, chybí víra.
    Čekáš kdo ti pomůže,
    však nikdo s tím nic nezmůže.
    Procházíš se temnou nocí,
    v srdci ďábla s temnou nocí.
    Když se domů navrátíš,
    byt svůj smutkem vyplníš.
    K jídlu nic si nedáš,
    žádnou chuť už nemáš.
    Zalehneš a usínáš,
    staré časy vzpomínáš.
    Tvá mysl si hraje s sny,
    konečně tvé tělo spí.
    
    
    
    
    Zapadl jsem do bažiny,
    teť už sedím na dně,
    plavou kolem kraviny,
    nemám se tu špatně.
    
    Plavou kolem kapříci,
    narvu je do kufru,
    sledujou mě maníci,
    já jim ale zdrhnu.
    
    Zavolám si o pomoc,
    telefon mi pípnul,
    poslouchaj ho noc co noc,
    můj kamarád chcípnul.
    
    Slíbil jsem vám pomoci,
    však pomohl jsem sobě,
    mám pohlavní nemoci,
    odpočívám v hrobě.
    
    Můj hrob velkou cenu má,
    na Bahamách leží,
    netvrď mi má země má,
    že nevíš oč tu běží.
    
    
    
    
    
    
    Lidi já jsem línej,
    nikdy nebudu jinej.
    Všichni choděj do práce,
    prý bez ní nejsou koláče.
    Já do práce nechodím,
    já si raděj dýl pospím.
    Každý chce mít majetek,
    já mám proti námitek.
    S majetkem jsou starosti,
    Jsem prostě dobrák od kosti.
    Mám o sobě představu,
    uvedu se do pivního stavu.
    Lehnu pod stůl na záda,
    lenost to je paráda.
    
    
    
    
    Letí pták a solí sůl,
    Láďo ty jsi ale vůl.
    Včela píchla, prkno prdlo,
    teť mi v hlavě něco mrdlo.
    Žárovka svítí, nech to ležet,
    základy mi těsní dehet.
    Pivo teče, prd tu smrdí,
    Je to pravda Láďa tvrdí.
    Kolo jede, kámen prask,
    nažral jsem se tedy mlask!
    Nalejtku jsou křeče,
    hovno plave v řece,
    pivo pořád teče.
    
    
    
    Vyndej ruku z kapsy,
    pojedeme kamsi.
    Vyndej ruku z rukávu,
    položím tě na trávu.
    Vyndej ruku z ramínka,
    Nechytí nás maminka.
    Máme v rukou velko moc,
    užijem si krásnou noc.
    Nemáš žádnou podmínku,
    chceš mít krásnou vzpomínku.
    Měsíc svítí lesy šumí,
    už jsme pár co něco umí.
    Už je ráno slunce nás budí,
    krásná energie tělem proudí.
    Náhle něco rachotí,
    co to je to jen bůh ví.
    Budík strašlívý zvuk má,
    byl to jen sen lásko má.
    
    
    
    
    Chovám se tu prostě,
    bydlím totiž v městě.
    Šejdrem nosim čepici,
    posprejuji ulici.
    S kamarády někam jdem,
    nedopalky odhazujem.
    My se ale máme,
    nabijem sklo, to si dáme.
    Nálada je prostě skvělá,
    už jsme zase jako děla.
    Náhle jsem si však vzpoměl,
    naněco jsem zapoměl.
    Už vím kámoš pole má,
    na skéro mi slevu dá.
    Tak jsem mu teť poslal zprávu,
    on mi prodá dobrou trávu.
    Teť si však hlt vína dám,
    sušák totiž v ústech mám.
    Na kaši jsme domů jdu,
    já mám nejvíc rozumu.
    Lidi, svět je jenom můj,
    ostatní jste jenom hnůj.
    Spokojeně usínám,
    polštář svůj si poslintám.
    
    
    
    
    
    Vypočítám příkládky,
    lehké jsou jak pohádky.
    Sinusovka tangenta,
    sedím vedle dementa.
    Rozšířím si zlomek,
    on si poblil domek.
    Derivace integrál,
    já jsem prvočísel král.
    On je vážne dement,
    místo mozku cement.
    Když jsem logaritmy počítal,
    on u porna masturboval.
    Útlum nebo zesílení?
    Prej: ta má kozy to se cení.
    Kde se auta setkají?
    Prej: jistě si tam cígo dají.
    Užil jsme tu trojčlenky,
    on pořád hustil do Lenky.
    Pravý úhel to je jasné,
    Prej: dám si buček jidlo mastné.
    Teť jsem si ho pěkně podal,
    dělení jsem do něj nacpal.
    Cítím se tu sám a sám,
    tak si bonbon mentos dám.
    
    
    
    
    
    Dnes jsem potkal bacila,
    praštil jsem ho debila.
    On se ale nedá,
    tělem se mi vrtá.
    Je mi strašně špatně,
    a cítím se zvláštně.
    Udělám si velkej grog,
    napiji se první lok.
    Spolknu k tomu aspirinek,
    oloupu pár mandarinek.
    Do postele se uložím,
    strašlivě se zapotím.
    Cítím už se mnohem líp,
    zdravej už jsem zas jak cyp.
    Bacil ten se naštval,
    když jsem ho vykašlal.
    
    
    
    
    Odpor nebo dělič,
    bude ze mě topič.
    Ve škole se nesnažím,
    na chleba si vytopím.
    Ohmův zákon musíš znát,
    já chci uhlí přikládat.
    Spolužáci rádi tvrděj,
    zapár let že firmu říděj.
    Já se ale dobře mám,
    s láskou uhlí přikládám.
    Spolužáci ti se nudí,
    na pracáku totiž sedí.
    Asi při mě pán bůh stál,
    ale já to dokázal
    
    

Přidat komentář